úterý 9. srpna 2016

Smutné výročí

Když se řekne "Smutné výročí" a "9.srpna", asi každému okamžitě naskočí atomová bomba nad japonským Nagasaki v srpnu 1945. Do loňského roku jsem to měl také tak, od loňska si vzpomenu na mé malé soukromé smutné výročí - přesně před rokem jsem si poranil koleno.


Loňské léto bylo hodně horké, na to si jistě každý vzpomíná. Trénoval jsem na dva podzimní půlmaratony a tak abych si odběhal své kilometry, experimentoval jsem s ranním běháním. Jako letos :-) Loni, 9.srpna ráno, jsem i byl lehce zaběhat v okolí Lukavice. Luplo mi v koleni a začalo mě tam píchat. Místo toho, abych zpomalil a vrátil se v klidu a pohodě pěšky domů, běžel jsem dál. A když jsem doběhl zpět, nemohl jsem se na nohu už ani postavit. 

Pár dní jsem se belhal jak invalida, bolest však ustupovala jen pomalu, tak jsem nakonec musel s kolenem k lékaři. Rehabilitace a ortéza mi hodně pomohly, ale nejlepším lékařem byl asi čas - déle jak dva měsíce jsem neběhal a i potom jsem začínal velice opatrně. 

Dva podzimní půlmaratony jsem musel oželet, ale na všem zlém je třeba hledat i to dobré - 9.srpen mě poučil, že řeč těla nesmíme ignorovat, tělu musíme naslouchat a pár dní volna a klidu je lepší než poté zase dva a půl měsíce nebo i déle trpět při každém kroku.

A protože i smutné výročí si zasluhuje oslavu, dal jsem si lehký pětikilometrový výběh s naším nejstarším synem. :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat