Den se nám bohužel zkracuje a tak si již nemohu příliš dopřávat luxusu vstávat brzy ráno v pět a za světla si jít pěkně zaběhat. Pokud k tomu ještě připočtu trable s budíkem, je o tréninkový průšvih postaráno.
Již dvě neděle po sobě si chystám na opravdu dlouhý nedělní výběh přes dvacet kilometrů. Plán je vždycky stejný - vstanu v pět, o půl šesté vyběhnu, v osm jsem doma a můžu pilně a s nadšením plnit své rodinné, převážně zahradnické či stavební úkoly :-)
Jenže minulou sobotu večer jsem byl tak utahaný po sobotní práci, že jsem usnul dříve než jsem si stihl nařídit budík, výsledkem čehož bylo probuzení "až" v šest ráno. Celý harmonogram se mi tedy o hodinu posunul a já byl nucen výběh zkrátit pouze na 13 kilometrů.
Tuto sobotu večer jsem si dal pozor, budík nařídil. Probudil jsem se dokonce deset minut před budíkem. Venku tma jak v pytli. Budík jsem vypnul, abych nerušil rodinu, jenže jsem udělal tu hloupost, že jsem hned nevyskočil, ale na těch deset minut si ještě vlezl do postele. Výsledek jistě uhádnete - znovu jsem usnul a vzbudil se o půl sedmé.
Takže opět změna plánu a zkrácení trasy, tentokrát na dvanáctku kolem Lukavice. Nakonec se to ukázalo jako docela rozumný krok, protože když jsem dobíhal, bylo již velké horko a určitě by to nebyl ten správný běžecký zážitek.
Na běh nad dvacet kilometrů si tedy budu muset opět počkat. Bohužel? Bohudík? Uvidíme...
Žádné komentáře:
Okomentovat