Nejen chlebem živ je člověk, říkali předkové. Nejen během živ je běžec, dodávám skromně já.
Ve sklepě mi tiše koroduje a pokrývá se vrstvičkou prachu stroj, jež kdysi, na konci 20.století, patřil snad mezi to lepší, co se v oblasti trekingových kol vyrábělo, leč běh času neúprosně zapracoval i v této oblasti a z mého kola se proti mé vůli stal veterán. Možná i to je důvod, proč jej ze sklepa vyvážím provětrat se a zbavit se oné patiny z prachu jen jednou za čas a to většinou jen když jedu večer zalévat zahradu a probudí se ve mě mé ekologické já, nabádající mě k tomu nechat doma auto a ušetřit tak světu nějaké ty uhlíkové emise navíc.
A tak i dnes jsem neodolal nádhernému slunečnému, byť stále ještě chladnějšímu počasí a vyrazil. Překonav při tom pár kopečků i pár příjemných sjezdů, přebrodiv či lépe po mostě překonav tři řeky - Kněžnou, Zdobnici a Divokou Orlici - vychutnal jsem si v letní pohodě své jedno pivko a jel zase domů, jako pozůstatek mi zbyly hezké vzpomínky, jedna fotka, záznam v Endomondu a bolavý zadek. Že by toto byl ten pravý důvod, proč mé kolo zapadá prachem zatímco já dávám přednost běhu?
Žádné komentáře:
Okomentovat