čtvrtek 28. července 2016

Klid před bouří

Předpověď počasí na dnešní den byla neuvěřitelně bouřlivá, všechny zpravodajské servery se předháněly ve varování před silnými bouřkami. V poledne cestou na oběd obrovské dusno dávalo těmto varováním za pravdu. Odpoledne se pak zatáhlo, párkrát zabouřilo, spadlo pár kapek a bylo po všem. Obloha v dálce byla však i nadále zatažená těžkými mraky. 


Za této meteorologické situace jsem se rozmýšlel, zda a kdy půjdu běhat. Mám za sebou běh ve sněhové vánici, v mlze, na ledu, za deště i za ohromného vedra, ale prudká bouřka, která na vás nenechá nit suchou zatím v mé sbírce běžeckých zážitků chybí. Risknu to? Deště se nebojím, nejsem z cukru, ale přece jen běžet hodinu v prudkém lijáku nesplňuje tak úplně mé představy o krásně stráveném podvečeru. A tak pravidelně kontroluji meteoradar i předpovědi, kombinuji to s pohledem z okna až se nakonec v šest večer rozhoduji, že ven přece jen vyrazím.

Je zataženo, dusno, černé mraky ze tří světových stran. Volím pomalejší tempo, i tak ze mě leje, ale cítím se lépe než v pondělí, kdy bylo na můj vkus opravdu hodně teplo. První půlka mé trati vede do kopce, na 4,5 kilometru se obracím a běžím zpět. A tu se do mě opře silný vítr, který jsem měl celou dobu v zádech a začne mě příjemně ochlazovat. A v kombinaci s kopcem dolů se mi najednou běží mnohem lépe, postupně zrychluji a běh si užívám. Kromě sledování mraků na obzoru totiž ještě poslouchám napínavou audioknihu, takže jsem v cíli rychleji než jsem čekal. Temné mraky stále zůstávají pouze na obzoru a já mám za sebou svůj dnešní výběh. V klidu před bouří. Která nakonec ani nepřišla. 

Žádné komentáře:

Okomentovat