Člověk je tvor od přírody společenský a tak není divu, že i při běhu vyhledává společnost jemu podobných tvorů.A když není na blízku žádný běžec, musí vzít zavděk i cyklistou. Či cyklistkou?
Přestože jsem tvor otevřený a společenský, povětšinou bohužel běhám sám. Někdy jsem rád sám, zejména pokud mám za sebou náročný den a potřebuji si vyčistit hlavu. To pak vyrazím sám, většinou i bez muziky a běžím a poslouchám zvuky přírody. Nebo při ranním běhu - celá rodina spí,spí i většina spoluobčanů, zejména těch, co rádi venčí své čtyřnohé miláčky, čehož si užívám, běžím sám tichou čerstvě se probouzející krajinou, poslouchám ptáčky a připadám si úžasně.
Jinak ale raději běhám s někým. Bohužel takových parťáků moc nemám a tak mi povětšinou dělají společnost jen písničky z Google Play. Nebo jsem se poslední dobou naučil poslouchat při běhu audioknížky - zejména při těch delších výbězích ty kilometry s napínavým příběhem na uších utěšeně přibývají :-)
Poslední dobou mám ale radost, že nejstarší syn začal běhat a tak čas od času běžíme spolu a povídáme si. Myslím, že se to líbí nám oběma. A úplně nejnovějším společníkem je nejmladší dcera cyklistka. Ona jede na kole, já běžím vedle ní nebo za ní, celou cestu si povídáme, já mám aspoň dobru kontrolu, že běžím v té správné aerobní oblasti, když dokážu plynule mluvit :-)
Dneska jsem měl opět jednou cykloparťačku - po dusném horkém dni a po vydatné bouřce s vydatným deštěm jsme vyrazili na menší kolečko kolem Lukavice. Díky dešti byly všechny nezpevněné cestičky mě známé nepoužitelné, takže jsme si dali pěkný poklidný 7,5 km dlouhý okruh po asfaltu kolem Lukavice, jak už jsem psal posledně, samozřejmě jsme se nevyhnuli několika kopcům, což ten výběh vždy náležitě okoření. Oba jsme se nakonec v cíli u naší chaloupky shodli, že to byl povedený společný běh-cyklovýlet! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat